Nastal večer. Všichni koukali na TV. Nic rozumějšího je nenapadlo. V tom se dcera začala chystat na večerní divoký mladý život. Tatínek mírně znejistil a tázavě se zeptal: To ta diskotéka je opravdu večer? Dcera mu odpověděla, že ano. Ale pro jistotu dodala, že kondomy bere s sebou a proto nemusí mít tatínek žádné obavy z pohlavní nemoci, pokud se tedy kondom pod sílou pohlavních orgánů neprotrhne. Máma zapištěla — ty už nejsi panna? Sedmiletý bratříček začal běhat dokola po pokoji a stále řval: Už šukala, už šukala... Slečna dívka zrudla. Věděla, že budou problémy. Chtěla ještě všechny zklidnit výrokem: A vy ste to snad nedělali? Ale to žo už táta držel v ruce samopal. Než stačili členové rodiny zareagovat bylo po uřvaném bratříčkovi. Poté se kulky z pekelného stroje smrti nevyhnuly dceři, která už věděla, jak chutná život. Potom došli náboje. Už né otec vzal za ruku už né maminku a pověděl: Pojď, uděláme si nový. Lepší: dodala žena.

Pátek 13. a jiné pohromy

Jednoho rána mi zazvonil budík, zaklapl jsem ho tedy, pohlédl na kalendář a zjistil, že dnes je pátek 13. Vstal jsem z postele, levou nohou, nutno podotknout a šel jsem do kuchyně připravit si snídani. Tam jsem se opařil čajem, což bylo divné, protože jsem na něj ještě nepostavil. Podpořen touto příhodou jsem se vykašlal na snídani a šel se převléct do něčeho suchého. Poté jsem se vybral do koupelny vykonat ranní hygienu. Jak jsem vyšel z místa, na které musí i císař pán pěšky, ucítil jsem silný zápach. Když jsem pátral po původci té vůně, učinil jsem objev, že když chci vykonat velkou potřebu, nestačí si stáhnout kalhoty, ale i slipy. Konečně jsem se vymotal z domu a přišel na zastávku. Na ní jsem zjistil, že autobus, který má každý den zpoždění, nejenže to zpoždění neměl, ale dokonce přijel o pět minut dřív. Vydal jsem se tedy do školy po svých. Cesta mi svižně ubíhala, když tu mi přeběhla černá kočka přes cestu. Odplivl jsem si tedy, abych zažehnal pohromu. Bohužel jsem si nevšiml, že vedle mě jde statný pán. Tomuto pánovi, který zřejmě pracoval jako vyhazovač v nějakém klubu, jsem plivl přímo do obličeje. Byl asi vznětlivé povahy a tak mi jednu vyťal až se mi zamotaly nohy a šlápl mu na nohu, na které měl kuří oko. Ten jen zařval a vyťal mi druhou, že jsem padl nosem rovnou do výtvoru, který zde vykonal přede mnou jdoucí pejsek. Aspoň to bylo do měkkého. Po této cestě jsem se konečně octl ve třídě. Právě zazvonilo a začínala hodina matematiky. Učitelka přišla do třídy a oznámila nám, že bude zkoušet. Podívala se na datum a prohlásila: „ Třináctka, to je Novák, vedle něj sedí Karel. Karle pojď!“ Byl jsem udiven tímto způsobem vybírání žáků k tabuli, ale neřekl jsem ani slovo.U tabule paní učitelka zjistila, že nejenže mám katastrofální nedostatky znalostí matematiky, ale že mám dokonce naruby svetr. Po bližším prohlédnutí se jsem zjistil, že jsem si také dal rifle zipem dozadu. Pátek 13. je prostě pátek 13. Zítra bude lépe. Bohužel, ale vždy když se probudím je dnes ...

N i k d y ! ! ! ! !

• Sedím jako vždy v mém denním lokálu u baru.
• Náhle přijde dovnitř ta nejkrásnější žena, kterou jsem do té doby spatřil.
• Přemýšlím, jak bych ji mohl oslovit, nakonec jí nechám od vrchního přinést tu nejdražší láhev šampaňského, kterou lokál nabízí. S poznámkou na lístečku, že bych ji rád s ní společně vypil.
• Přečte lísteček, usměje se na mně a nechá mně od vrchního přinést lísteček zpátky.
• Na něm stojí psáno:
• "Vážený pane, abych s Vámi tuto láhev společně vypila, musí ve vaší garáži stát Mercedes, na Vašem bankovním kontě musí být jeden milion US-dolarů, ve vašich kalhotech se musí nacházet 17 cm a vilka na Kanárských ostrovech by také nebyla závadou".
• Přečtu s úsměvem její poznámku a píši zpátky:
• "Vážená paní, v mé garáži se nachází jeden Porsche, jeden Ferrari a jeden Mercedes. Na mých 8 bankovních kontech se nachází na každém po 2 milionech US-dolarů, jednu vilku mám na Bali, další v Římě, jednu na Floridě a jednu ještě v Rakousku"

Ale NIKDY !!! v životě, ani pro tu nejkrásnější ženu světa, bych si nenechal uřezat 6 cm ...

... pošlete jednoduše láhev zpátky !

Chybička v emailu

Manželský pár z Minneapolis se rozhodl odletět na Floridu, aby se vyhnul obzvlášť studené zimě doma. Manželka potřebovala v zaměstnání dokončit ještě nějaký úkol, a tak se rozhodli, že manžel poletí ve středu a jeho žena jej bude následovat až příští den. Manžel po příletu do Miami v hotelu zjistil, že má ve svém apartmá k dispozici i počítač s internetovým připojením. Rozhodl se tedy poslat manželce e-mail. Při psaní adresy ale vynechal jedno písmenko, chybu nepostřehl a e-mail tak odeslal na špatnou adresu. Mezitím, kdesi v Houstonu, se vracela jedna žena z pohřbu zesnulého manžela. Její choť byl po mnoho let významný činitel a tudíž přišlo velké množství kondolencí včetně i e-mailem. Vdova se rozhodla poštu přečíst a už po přečtení prvního e-mailu hlasitě vykřikla a v mdlobách se sesunula k zemi. Výkřik zaslechl její syn, vběhl do místnosti, uviděl matku ležící na zemi a na stole běžící počítač. 


Na monitoru pak četl následující: 

Komu: Mé milované ženušce 
Předmět: Jsem na místě 
Datum: 18.1.2006

Vím, že budeš mým e-mailem překvapena. Tady totiž jsou počítače taky a j ti tedy můžu o sobě poslat zprávu. Právě jsem dorazil a jak vidím, vše je tu připravené i pro tvůj zítřejší příchod. Moc se těším, až tě zase uvidím! Doufám, že tvá cesta sem bude stejně bezproblémová jako byla ta moje. 

Tvůj milující manžel 

P.S.: Tady dole je opravdu horko. 

Poslal(a) M.Diblíček